Tomu, kdo odmítá lásku, nedokáže pomoci ani Kristus sám; takový člověk odsuzuje sám sebe
​
KOMENTÁŘ
​Protože Ježíš Kristus je „cesta, pravda a život“ (Jan 14,6), ukáže se na něm, co před Bohem obstojí, a co ne. Podle měřítka jeho života vyjde na denní světlo plná pravda o všech lidech, věcech, myšlenkách a událostech. -» 157, 163
​
KATECHISMUS KATOLICKÉ CÍRKVE
​KKC 678 – 679
Po prorocích a Janu Křtiteli ohlásil Ježíš ve svém kázání soud posledního dne. Tehdy bude odhaleno, jak se každý choval a co je skryto v jeho srdci. Tehdy bude odsouzena zaviněná nevěra, která si nevážila některé Bohem nabízené milosti. Vztah k bližnímu odhalí, zda byla milost a božská láska přijata nebo odmítnuta. V poslední den Ježíš řekne: „Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali“ (Mt 25,40).

Kristus je Pánem věčného života. Jako Vykupiteli světa mu náleží plné právo definitivně soudit skutky i srdce lidí. Toto právo totiž „získal“ svým křížem. Také Otec „všechen soud odevzdal Synovi“ (Jan 5,22). Avšak Syn nepřišel proto, aby soudil, nýbrž aby dával spásu a život, který je v něm. Odmítáním milosti v nynějším životě se každý již sám odsuzuje – dostane (odplatu) podle svých skutků a může se odsoudit i k věčné záhubě, jestliže odmítne Ducha lásky.

KKC 681 – 682
V den soudu, na konci světa, přijde Kristus ve slávě, aby dovršil konečné vítězství dobra nad zlem, které rostly společně v průběhu dějin jako obilí a koukol.

Až přijde oslavený Kristus na konci časů soudit živé i mrtvé, zjeví skryté úmysly srdcí a každému člověku odplatí podle toho, jak přijímal nebo odmítal milost.