Maria byla naprosto otevřena Bohu (srov. Lk 1,38). Proto se mohla stát působením Ducha svátého „Matkou Boží“ – a jako Ježíšova matka se stala matkou všech křesťanů a dokonce matkou všech lidí. [721-726]
​
KOMENTÁŘ
​Maria umožnila Duchu svátému zázrak všech zázraků: Boží vtělení. Odpověděla Bohu svým ANO: „Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova!“ (Lk 1,38). Posilována Duchem svátým kráčela za Ježíšem v jeho úspěších i prohrách až pod kříž. Odtud ji Ježíš daroval za matku nám všem.
​
KATECHISMUS KATOLICKÉ CÍRKVE
​KKC 721 – 726
Maria, přesvatá Boží Matka, vždy Panna, korunuje poslání Syna a Ducha v plnosti času. Poprvé v plánu spásy nachází Otec příbytek, protože mu jej Duch připravil; tak jeho Syn a jeho Duch mohou přebývat mezi lidmi. V tomto smyslu církevní tradice často vztahovala nejkrásnější texty o moudrosti k Marii. Maria je v liturgii opěvována a představována jako „trůn moudrosti“. V ní se začínají projevovat „divy Boží“, které Duch vykoná v Kristu a v církvi.

Duch svatý připravil Marii svou milostí. Bylo vhodné, aby byla „milosti plná“ matka toho, v němž „přebývá celá plnost božství“ (Kol 2,9). Z čisté milosti byla počata bez hříchu jako bytost nejpokornější a nejschopnější přijmout nevýslovný dar Všemohoucího. Anděl Gabriel ji právem zdraví jako „siónskou dceru“: „Raduj se“. A Maria se obrací svým chvalozpěvem k Otci v Duchu svatém, když v sobě nosí věčného Syna; je to díkůvzdání celého Božího lidu a tedy: církve.

V Marii Duch svatý uskutečňuje Otcův dobrotivý plán. Skrze Ducha svatého Panna počne a porodí Božího Syna. Její panenství se stává jedinečnou plodností mocí Ducha a víry.

V Marii Duch svatý ukazuje Otcova Syna, který se stal Synem Panny. Ona je hořícím keřem konečného Božího zjevení: naplněna Duchem svatým ukazuje Slovo v pokoře svého těla a dává je poznat chudým a prvním zástupcům národů.

Konečně, skrze Marii začíná Duch svatý uvádět do společenství s Kristem lidi, kteří jsou předmětem milosrdné Boží lásky. Jako první Krista vždycky přijmou pokorní: pastýři, mudrci, Simeon a Anna, novomanželé z Kány a první učedníci.

Na konci tohoto poslání Ducha se Maria stává „Ženou“, novou Evou, „matkou živých“, matkou „úplného Krista“. Proto je spolu s apoštoly, kteří „jednomyslně setrvávali v modlitbách“ (Sk 1,14), na úsvitu „posledních časů“, které Duch zahajuje ráno o letnicích zjevným vystoupením církve.