Ovšem. Také přírodní zákony a přirozené řády patří do Božího stvoření. [339, 346, 354]
​
KOMENTÁŘ
​Člověk není nepopsaný list. Řídí se řádem a zákony bytí, které Bůh vložil do svého stvoření. Křesťan si jednoduše nedělá, „co se mu zamane“. Ví totiž, že by škodil sobě i svému okolí, kdyby popíral přírodní zákony, kdyby užíval věcí proti jejich řádu a kdyby se snažil být chytřejší než Bůh, který je stvořil. Není v jeho silách, aby sebe od základu sám formoval.
​
KATECHISMUS KATOLICKÉ CÍRKVE
​KKC 339
Každý tvor je svým vlastním způsobem dobrý a dokonalý. O každém díle „šesti dnů“ je řečeno: „A viděl Bůh, že je to dobré.“ Patří k samému pojmu stvoření, že „všechny věci mají vlastní trvalost, pravdivost, hodnotu, vlastní zákony i uspořádání“. Různí tvorové, které Bůh chtěl v jejich vlastním bytí, jsou každý svým způsobem odleskem nekonečné Boží moudrosti a dobroty. Proto každý člověk, aby se vyhnul nezřízenému užívání věcí, které pohrdá Stvořitelem a přináší zhoubné následky lidem i jejich prostředí, má respektovat dobrotu, jež je každému stvoření vlastní.

KKC 346
Stvořením položil Bůh základ a dal zákony, které zůstávají stálé, o které se věřící může s důvěrou opírat a které pro něho budou znamením a zárukou toho, že Bůh zůstává neotřesitelně věrný své úmluvě. Člověk pak ze své strany se má věrně toho základu držet a repsektovat zákony, které tam Stvořitel vepsal.

KKC 354
Respektovat zákony vepsané do stvoření a vztahy vyplývající z přirozenosti věcí je zásadou moudrosti a základem morálky.