Člověk by měl ve stvořeních ctít svého Stvořitele, a proto s nimi zacházet nanejvýš pozorně. Lidé, zvířata a rostliny mají téhož Stvořitele, který je z lásky povolal k bytí. Proto je láska ke zvířatům věcí hluboce lidskou. [344, 354]
​
KOMENTÁŘ
​Člověku je dovoleno užívat rostlin a živočichů a jíst je, ale není mu dovoleno zvířata týrat nebo je chovat neodpovídajícím způsobem. Odporuje to důstojnosti stvoření stejně jako slepě chamtivé drancování bohatství země.
​
KATECHISMUS KATOLICKÉ CÍRKVE
​KKC 344
Mezi všemi tvory existuje solidarita, protože mají všichni téhož Stvořitele a všichni jsou zaměřeni k jeho slávě: „Ať tě chválí, můj Pane, všechno, co jsi stvořil, zvláště pak bratr slunce, neboť on je den a dává nám světlo, je krásný a září velikým leskem, vždyť je, Nejvyšší, tvým obrazem. Ať tě chválí, můj Pane, sestra voda, která je velmi užitečná, pokorná, vzácná a čistá. Ať tě chválí, můj Pane, naše sestra, matka země, která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu. Chvalte mého Pána, dobrořečte a děkujte mu a služte mu s velikou pokorou.“

KKC 354
Respektovat zákony vepsané do stvoření a vztahy vyplývající z přirozenosti věcí je zásadou moudrosti a základem morálky.