Ano. Mariinu pomoc zakoušeli lidé už od prvopočátků církve. Miliony křesťanů o tom vydávají svědectví. [967-970]
​
KOMENTÁŘ
​Maria jako Ježíšova matka je také naší matkou v řádu milosti. Dobré matky vždycky bojují o své děti. A na prvním místě Maria. Už na zemi se přimlouvala u Ježíše za jiné; například když chtěla uchránit novomanželský pár v Káně před ostudou. O Letnicích se modlila v kruhu učedníků. Protože její láska k nám nikdy nepřestává, můžeme si být jisti tím, že se nás zastává v obou nejdůležitějších okamžicích našeho života: „… nyní i v hodinu smrti naší“. -» 85
​
KATECHISMUS KATOLICKÉ CÍRKVE
​KKC 967 – 970
Svým naprostým souhlasem s Otcovou vůlí, se spasitelným dílem jeho Syna a s každým hnutím Ducha svatého je Panna Maria pro církev vzorem víry a lásky. „Proto je oslavována jako vynikající a zcela jedinečný člen církve“ „a je předobraz [typus] církve“.

Avšak její úloha vzhledem k církvi a k celému lidstvu jde ještě dále. „Zcela zvláštním způsobem spolupracovala na díle Spasitelově poslušností, vírou, nadějí a vroucí láskou pro obnovení nadpřirozeného života duší. Proto se stala naší matkou v řádu milosti.“
„Mariino mateřství v plánu milosti trvá neustále od okamžiku souhlasu, který s vírou vyjádřila při zvěstování a bez váhání zachovala pod křížem, až do věčného dovršení spásy všech vyvolených. Když byla vzata do nebe, neopustila tento spasitelný úkon, ale nadále nám získává dary věčné spásy svými mnohonásobnými přímluvami … Proto je blahoslavená Panna vzývána v církvi jako přímluvkyně, pomocnice, ochránkyně a prostřednice.“

„Mariina mateřská úloha vůči lidem nikterak nezastiňuje ani nezmenšuje jediné prostřednictví Kristovo, nýbrž ukazuje jeho sílu. Celý spasitelný vliv blahoslavené Panny na lidi … plyne z nadbytku Kristových zásluh; opírá se o jeho prostřednictví, na něm naprosto závisí a z něho čerpá celou svou sílu.“ „Žádný tvor nemůže být nikdy kladen na jednu rovinu s vtěleným Slovem a Vykupitelem. Avšak jako mají na Kristově kněžství rozličným způsobem účast jak posvěcení služebníci, tak věřící lid, a jako se Boží dobrota skutečně vylévá na tvorstvo různým způsobem, tak ani jediné prostřednictví Vykupitele nevylučuje, nýbrž vyvolává rozličnou spolupráci tvorů, vyplývající z účasti na jediném zdroji.“