Nikdo nesmí na „Židy“ svalovat kolektivní vinu za Ježíšovu smrt. Co však církev s jistotou vyznává, je spoluvina všech hříšníků na Ježíšově smrti. [597-598]
KOMENTÁŘ
Prorocký stařec Simeon předpověděl, že Ježíš bude „znamením, kterému se bude odporovat“ (Lk 2,34b). Židovské autority skutečně odmítly Ježíše, avšak mezi farizeji se našli i jeho tajní přívrženci, například Nikodém nebo Josef z Arimatie. Na Ježíšově soudním procesu se podíleli různí římští i židovští představitelé a instituce (Kaifáš, Jidáš, velerada, Herodes, Poncius Pilát), jejichž individuální vinu zná jenom Bůh sám. Představa, že všichni tehdy či dnes žijící Židé nesou vinu na Ježíšově smrti, je zvrácená a biblicky neudržitelná.
KATECHISMUS KATOLICKÉ CÍRKVE
KC 597-598
S ohledem na dějinnou složitost „Ježíšova procesu“, jak nám jej líčí evangelijní vyprávění, a na osobní vinu hlavních představitelů procesu (Jidáš, velerada, Pilát), kterou zná jen Bůh, nelze za něj připisovat odpovědnost všem jeruzalémským Židům, navzdory křiku zmanipulovaného davu a kolektivním výtkám obsaženým ve výzvách k obrácení po letnicích. Sám Ježíš ve svém odpuštění na kříži a Petr podle jeho příkladu uznali „nevědomost“ jeruzalémských Židů a jejich předáků. Tím méně lze na základě křiku lidu: „Jeho krev ať padne na nás a na naše děti (Mt 27,25), který znamená jen jakousi schvalovací formuli, rozšiřovat odpovědnost na ostatní Židy v čase a prostoru: Velmi dobře to církev vyjádřila na 2. vatikánském koncilu: „Nelze to, co bylo spácháno při jeho mučení, přičítat všem Židům bez rozdílu, ani tehdejším ani dnešním … Židé nesmějí být označováni ani za zavržené Bohem ani za prokleté, jako kdyby to vysvítalo ze svatého Písma.“
Církev v učitelském úřadu své víry a ve svědectví svých svatých nikdy nezapomněla, že „každý hříšník je příčinou a nástrojem … utrpení“ božského Vykupitele. Vzhledem k tomu, že naše hříchy urážejí samého Krista, neváhá církev křesťanům připsat mnohem těžší odpovědnost za Ježíšovu popravu, kterou oni sami často svalovali jen a jen na Židy: Je jasné, že mnohem větší vinu mají ti, kteří často upadají do svých hříchů. Jelikož naše viny přivedly Ježíše k popravě na kříži, pak ti, kteří se utápějí v nepravostech, znovu křižují svými hříchy Božího Syna ve svých srdcích, nakolik v nich přebývá, a uvádějí ho v posměch. Je třeba přiznat, že náš vlastní zločin v tomto případě je větší než ten, kterého se dopustili Židé. Ti totiž — jak dosvědčuje svatý Pavel — by nebyli ukřižovali Ježíše, kdyby ho byli poznali jako božského krále. Avšak my křesťané, ačkoliv vyznáváme, že ho známe, ve skutečnosti ho svými skutky zapíráme a vztahujeme na něj své násilnické ruce. A nebyli to jen zlí duchové, kteří ho ukřižovali; byls to i ty s nimi, který jsi ho ukřižoval a ještě ho přibíjíš na kříž, když si libuješ v neřestech a hříších.