Slovem AMEN na konci vyznání víry říkáme své bezvýhradné „ano“ ke všemu, co jsme vyznali, že věříme, a stáváme se tak svědky víry. Ten, kdo říká „amen“, radostně a svobodně přitakává Božímu působení ve stvoření a jeho spáse.
KOMENTÁŘ
Hebrejské slovo „amen“ vychází ze skupiny slov, která označuje jak „víru“, tak i „pevnost, spolehlivost a věrnost“. „Ten, kdo říká omen, jako by stvrzoval podpisem“ (sv. Augustin). Toto neomezené „ano“ můžeme vyslovovat jedině díky tomu, že se nám Ježíš prokázal svou smrtí a zmrtvýchvstáním jako věrný a spolehlivý. On sám je vtělené lidské „ano“ ke všem Božím zaslíbením, a stejně tak je konečným Božím „ano“ k nám lidem.
KATECHISMUS KATOLICKÉ CÍRKVE
KKC 1061 – 1065
Vyznání víry, stejně jako poslední kniha Písma svatého, končí hebrejským slovem amen. Často je nalézáme na konci modliteb Nového zákona. Také církev končí své modlitby slovem amen.
V hebrejštině má „amen“ stejný kořen jako slovo „věřit“. Tento kořen vyjadřuje pevnost, spolehlivost, věrnost. Chápeme tedy, proč „amen“ může vyjadřovat jak věrnost Boha vůči nám, tak naši důvěru k němu.
U proroka Izaiáše nalézáme výraz „Bůh pravdy“, doslova „Bůh (slova) amen“, to je Bůh, který je věrný slibům: „Kdo se bude na zemi žehnat, bude se žehnat při věrném Bohu“ (Iz 65,16). Náš Pán užívá často výrazu „amen“, někdy zdvojené, aby podtrhl věrohodnost svého učení, svou autoritu založenou na Boží pravdě.
Závěrečné „amen“ v Krédu tedy přebírá a potvrzuje jeho úvodní slovo „věřím“. Věřit znamená říci „amen“ ke slovům, k příslibům, k Božím přikázáním, znamená naprosto důvěřovat tomu, který je „amen“ nekonečné lásky a dokonalé věrnosti. Každodenní křesťanský život bude tedy „amen“ k „věřím“ vyznání víry našeho křtu: „Vyznáním víry ať je pro tebe zrcadlem. Dívej se do něho, abys viděl, zda věříš všechno, o čem prohlašuješ, že to věříš. A denně se raduj ze své víry.“
Sám Ježíš Kristus je „amen“ (Zj 3,14). Je konečné „amen“ Otcovy lásky k nám; bere na sebe a přivádí k plnosti naše „amen“ Otci: „Všechna Boží zaslíbení našla v něm svoje ‘ano’. Proto skrze něho voláme ‘amen’ k Boží slávě“ (2 Kor 1,20): Skrze něho a s ním a v něm je tvoje všechna čest a sláva, Bože, Otče všemohoucí, v jednotě Ducha svatého, po všechny věky věků. AMEN!